hudba B Dylan, One more cup of cofee
Zase jedno ráno s divnou příchutí
Nevím kdo mě dneska vůbec vstávat donutí.
Včera večer mě má paměť zase zradila -
pamatuju jenom to, že tys se mnou nebyla.
Ty jseš na tom stokrát líp, ty probouzíš se s tím,
že jseš zase o krok blíž svým cílům životním.
Já k tvým cílům nepatřím, takže zase musíš jít
není čas se ohlédnout, není čas zastavit.
Vzniklo někdy v roce 1991 nebo 1992, myslel jsem, že jsem vymyslel melodii, ale pak jsem slyšel z rádia Křesťanovu verzi a bylo to ono.
hudba Michal
Včera jsi šl pozdě spát
teď špatně se ti vstává
včera jsi chtěl změnit svět
a teď tě bolí hlava
Noční lety ke hvězdám
a ráno křídla nemívá
holka cos ji miloval
ti připadá teď ošklivá
Včera v láhvi šampaňské
a dnes jen voda v čajníku
poeziee večery
a ranní próza budíku
Hrával Kapitán Kajman. Text napsán někdy na začátku 1995, na něj složil Michal hudbu
hudba tradicionál- první CD Klezmatics
Krejčí Schneider se zbláznil
Koupil krávu za sto zlatých
I když nemá veliký byt
Chce tu krávu v kuchyni mít
Kráva kráva Schneidere
V tomhle městě nemá co žrát
V sobotu, když chtěl bys mít klid
Budeš muset na trávu jít
vzniklo někdy v r. 1995, hrál Kapitán Kajman
hudba moje (blus.mid)
Někdo nemá rád lidi co nikdy nepřijdou včas
Někomu vadí vítr v zimě, někomu Ivan Hlas
Někdo nesnáši trávu, někomu nechutná juice
Mně je to všechno jedno, já nemám rád blůs
Přijde mladý kytarista, zpíbá bejby bejby lav jů
u dívek hned má plus
edur adur edur adur há a všechno se sedmou
je hvězda, přece zpívá blůs
Hrajte mi třeba rege nebo jinej hudební hnus
jen proboha vynechte to svoje strašný blůs
vzniklo někdy v r. 1995
hudba není (v refrénu hraje skautská večerka, sloky rap)
Skauti jdou spát do svých plátěných stanů
Trubka hraje melodii na dobrou noc
Slunce včera zašlo a ráno vyjde zas
Pak skauty vzbudí té trubky hlas
I don't wanna know what the boys gonna do
I don't wanna hear no trumpet's voice
Don't wanna go out and sleep in a tent
I just wanna be a positive man
vzniklo někdy v r. 1995, nikde nijak nehráno
hudba není
Představte si, že jedete tramvají
kterou s vámi čtyři báby cestují
jedna sedí tři se na ní dívají
průkazkama kolem sebe šermují
hodné jsou však v tomhle bratra neznají
která bude sedět která postojí
škrtí se a holemi se píchají
celou cestu z Kobylis až do Hájí
vzniklo někdy v r. 1995
hudba Míša Hrubý
Zazpívej pankáči písničku mou
veselou jakou jsem od mámy znal
večer mi zpívala heroin dávala
abych už spal
Zpěváku zařvi a kytaro duň
písničku pankovou nechám si hrát
oči mé zapláčou když si jen vzpomenu
na rodný sqat
vzniklo někdy v r. 1995, Míša na to udělal melodii, hrál Kapitán Kajman
hudba já
Ztichl sál a světla už svítí
pak se už ozve první tón
oj oj oj oj oj oj oj
dneska přijde klezmer John
Basa lká a housle pláčou
Slzy roní mikrofon
oj oj oj oj oj oj oj
smutně zpívá klezmer john
Staré časy jsou už pryč
a zůstal tady jenom on
oj oj oj oj oj oj oj
do piva brečí klezmer John*
vzniklo na jaře 1996, hraje Klec
hudba Klezmatics - Fischerlied
Ať je vítr nebo déšť
nebo slunce svítí
rybař musí obstarávat
svoje živobytí
Večer zajde do putyky
objedná si pití
s kamarády rozebírá
co kdo zítra chytí
Chcete vědět od rybáře
kdy se nejlíp cítí
odpoví vím bez váhání
Když je ryba v síti!
Vzniklo na podzim 1995 na hudbu Klezmatics. Nadiktoval jsem Míšovi na jaře 1996, hraje Klec
hudba tradicionál Sapotshkelach, hrají např. Klezmatics
Prodám boty prašivý
a koupím lístek do vsi tvý
a celý den u dveří tvých budu stát
Vždyť já jsem tvůj a ty jsi má
a on není lepší než jsem já
Tak neříkej, že si ho máš dneska brát
Pak půjdu na věž nejvyšší
jen ať mě každý uslyší
na celou ves, na celý svět, až budu řvát
že já jsem ...
Až začne pochod svatební
já půjdu za ním poslední
a abych dál nemusel žít, budu si přát
když já jsem ...
ale on ti řekl dřív než já
že chce tě mít, že je to on, kdo tě má rád
Vzniklo na podzim 1995, hraje Klec
hudba moje
emi d
Bob Marley ten neměl umřít
c d emi
Rastamanů král
místo něho radši ňákej
co heavy metal hrál
Drvota se neměl zabít
aspoň ne mladej
místo něho radši ňákej
komunista zlej
Rastamani žijte dlouho
.....
vzniklo1995-6, skoro nehráno
hudba Michal
Ráno vstát, někam jít
večer pít a vrátit se ráno
Pocit mít že normální
život žít, není ti dáno
V depresích prožít den
nemoct vstát a zkusit to přece
Něco psát, pak to číst
zhnusit se a použít vécé
Budoucnost fakovat
vždyť kdo ví co bude zítra
holku svou milovat
ale trápit se, že není chytrá
Ostatní trumfy maj
a ruka tvá je samá plíva
Veselý písně hraj
co jinýho ti taky z.bývá
Napsáno na jaře 1996 na Michalovu hudbu, hrál Neočekávaný dýchánek, zpíval Michal
hudba Michal
Michal:
Pojď se mnou holčičko, pojď se mnou domů
celá se třeseš a máš jistě hlad
u mě je teplo a bábovka k tomu
na strejdu a tetu budem si hrát.
Zuzana:
Nepůjdu chlíváku táhne ti z pusy
slintáš a špinavý pazoury máš
Nezdržuj úchyle do školy musím
pak si du s holkama zakouřit hash
Pojď ke mně panáčku, podej mi ruku
vezmi si židli a přisuň se blíž
Stejně jsi nejhezčí ze všech těch kluků
já po tobě toužim a ty to víš
Antonín:
Odprejskni babizno, v kostech ti praská
s tebou bych stejně byl neschopnej ničeho
pro mě je na světě jediná láska
tou je má muzika ambieltní
Pojď se mnou do baru U zlýho Péti
jsou tam hodní lidé, jen neměj strach
Když tam přijde ženská, ze dveří letí
jen s mužem navážeš skutečný vztah
Michal:
Nepůjdu kocourku, jsi sice prima
Já ale mám radši doma svůj klid
Zatopit aby mi nebyla zima
Uvařit uklidit a se psem jít
vzniklo na jaře 1996 na Michalovu hudbu, měl hrát Neočekávaný dýchánek, ale Zuzana to odmítla (že to není v duchu ND, tj. moc sprosté)
hudba já
Dmi
Kde já mohla být
A7
kdyby piloti nebyli
svojí magickou mocí
Dmi
z života peklo činili
Stokrát jsem říkala
Dmi7 Gmi Gdim
že s nimi nic nechci mít
Dmi
ale každý den
A7
jako na povel
E A
ňákej řekl a já musela jít
Gmi
Kdo to zná pochopí
Dmi
co je pilotů hlas
E7
jsem stará, bez peněz
A
a přece musím jít zas
napsáno na jaře 1996 po nějaké chlastačce u Pilotů, téměř nikomu nehráno, protože je to pitomé
hudba tradicionál, například na kazetě Yomi Yomi
Na nebi už hvězdy svítí
Je čas k jídlu, je čas k pití
Dáš si s náma sklenku vína
Nálada ti přijde jiná
Ref: Pijme chlapci už se stmívá
Dobře tomu kdo si zpívá
Dobře tomu kdo se směje
Tomu co se v světě děje
Zena zlá a krávy chcípou
Ze střechy se tašky sypou
Když pak ale žízeň příjde
Na kořalku ještě zbyde
Ref
Z hospody až půjdu ráno
Ve škarpě mám rozestláno
Peřinu tam nemám žádnou
Za polštář jen trávu chladnou
hrál Lunovis, v roce 1996 nelpopulárnější písniška, občas diskriminovaná pro svůj židovský půovd J
hudba moje
Dneska v noce měl jsem pěknej sen
Viděl jsem v něm bílou s černou jen
všechny dějě měly hepy end
slunce žlutý a nebe jako len
probudím se a tupě koukám ven
za oknem je zas jen šedej den
Svět venku je odlesk mých snů jen
1996, zatím nedonkončeno
hudba Di zun vet aruntergeyn – například Klezmatics
Slunce už zašlo za nebeskou pláň
a přichází noc, ta vládkyně snů
a přichází noc, jak tolik jiných dnů
Tak zavři svý oči a poslouchej jen
jak tichounce přechází sen
Že nebe je modrý a zelenej kraj
a jen malej obláček vrhne tam stín
a jen bílej obláček tam občas vrhne stín
A všechny tvý můry jsou daleko pryč
zamkl jsem je a zahodil klíč
jaro 1996, první verze, hráno občas známým
hudba moje
Studenej vítr mě do očí píchá
S kytkou a s veršema, co jsem ti psal
Promoklej na kost tu potřetí zvoním
Tak otevři dveře a pozvi mě dál
Sama tu žiješ v svý pevnosti z písku
Dobýt tvý hradby, já moc bych si přál
Tam v okně nahoře smutnou tě vidím
Tak odemkni bránu a pozvi mě dál
Nevidíš, kdo ti tu za dveřma stojí
Zmáčenej zlomenej, ten by tě bral
Koukni se na něj, jak kytka mu vadne
Jen otevři oči a pozvi ho dál
Kounki se na něj jak ti u dveří vadne
Tak otevři oči a pozvi ho dál.
napsáno v březnu 1996 na výstavě Fibex v Brně, hrál Lunovis
hudba neurčitá, něco jako rap
Ráno se dívám do svých očí rudých
Chtěl bych bejt Bill Gates a jsem Cohen chudých
Musím se změnit už nechci tak žít
Dost bylo úletů, už chci mít klid
Změnil jsem zvyky a změnil jsem známý
Změnil jsem bydliště i zaměstnání
Změnil jsem účes a pořád to není dost
Co tu chce nejvíc změn bude má osobnost
Doktor řek šéfíku, záruka v háji
tyhlenty typy se už nedělaji
možná bych moh zkusit vyčistit trochu id
lepší ale bude celou jí vyměnit
Tak jsem dal inzerát do plátku místního
cholerik 130 za něco klidnýho
Jenom tři nabídky došly mi nazpátek
Dva s malým IQ a jeden chtěl doplatek
Na novou nemám a nebudu mít
musím se se starou naučit žít
Napsáno na jaře 1996, nikde nehráno
hudba Cohen - Lover Lover
Já říkal táto
Táto, jméno mý mi změň
To co mám pošpinila hanba
strach a zbabělost a zrada jiných jmen
A ty lásko ... má lásko, vrať se mi
On řek: ta klec je tvoje tělo
měla to bejt zkouška tvá
Můžeš se s ní bít jako se zbraní
anebo těšit srdce, jak se dá
Ale já chci začít znova
Znovu vstát a znovu jít
A chtěl bych tvář, která je poctivá
A taky bych chtěl duši klidnou mít
Já se nikdy neotočil zády, říkal
a neutek jsem, nejsem lhář
To tys postavil to monstrum
Byls to ty, kdo pošpinil mou tvář
Snad celá tahle píseň
vzejde čistá jako sníh
Snad z ní bude štít, co ubrání tě
proti zbraním nepřátelů tvých
překlad Cohenovy písně, přeloženo na jaře 1996, hraje Klec
hudba Honza Kulhánek
On :
Podívej se, svítá a ptáci hlásí další všední den
To ráno ale novou barvu má
Včera možná zvláštní, krásnější než spousta jiných žen
Dneska jedním slovem - jediná
Ona .
Snad to bylo krásný možná mi zní v uších jen tvůj hlas
Snad se mi teď ráno hezčí zdá
Kdo mi ale slíbí, že to bude příště stejný zas
a že se nějáký příště vůbec počítá
On :Jen mý sny a dnešní noc snad ví
že vyrytou tě navždy v sobě mám
Ona : Nepoznáš má všechna tajemství
ale možná někdy příjdu
nebo aspoň zavolám
Ona :
Koukni venku svítá a za oknem je zas ten šedej svět
my tam každej sám teď máme jít
On :
Mám strach, že tu nejsi a že se někde sám zas probudím
že to všechno byl jen hezkej sen
že v tom moři lidí nás dva špatné větry rozddělí
že se příště spolu už nenajdem
ref.
Napsáno na jaře 1996 na Honzovu hudbu, pak hráno s Lunovisem ( duet já a Tina), ke konci roku už bylo na vyřazení
hudba Marcel Pindel
Jednou je hůř jednou je hůř
Jednou jsi to už skoro vzdal
Jednou jsi chtěl s jednou už žít
a teď s jinou zapíjíš žal
Ref: Plány nevyjdou
známí nepříjdou
Správný vlaky (ti) ujedou
Jednou nohou v hrobě těch dnů
kdy ses měl a kdy bylo líp
Jednou že dál budeš jsi snil
teď ti to zní jak špatnej vtip
Ref: Plány..
Prázdný nádraží
Tvý sny odváží
V dálce světla červený
Najednou se objeví
Místo kam bys jel
A pak ti skočí červená
napsáno na jaře 1996 na Marcelovu melodii, jemu se však nelíbilo
Moje melodie
Že prej pro mě ve tvým srdci nenajde se místa dost
Malej pokoj WC sprcha jako každej jinej host
Dobře já se odstěhuju na tu tvojí adresu
Ale to ti říkam předem s nikým se tam nesnesu
Nejdřív vyštvu zlýho pána co se šourá po chodbách
Nevětral už od války a ze světla má velkej strach
Průvan co tu udělám mu odfoukne prach na skříních
Odtáhe a začne lovit v jinejch temnejch jeskyních
Vedle bydlí mladej rybář, co to zkouší se sítí
sbalí kufry hned když pozná že tě do ní nechytí
Že jeho síť díry má i když ji v noci spravuje
Že mu každá dobrá ryba jeho sítí propluje
A ty pane opatrnej kaše už je vařící
když tam skočíš popálíš se, tak jí jídáš po lžících
A ty lovče tvoje flinta patří dávno na skobu
stařík kterej už jen slintá měl by táhnout do hrobu
Že prej pro mě ve svým srdci máš jen místa pomálu
Že prej se mám radši léčit a přijít až budu v normálu
A já přitom tyýmu srdci pomoct musím od lidí
vymíst ďábly utřít schody a potom se uvidí
napsáno na konci jara 1996, hráno jen Michalovi, během roku postupně měněno, nakonec hrála Klec
hudba Marcel Pindel
On : Někde pít a potkat skrz ten šedej mrak její zrak
Tak k ní jít a ostrouhat jak puberťák, přesně tak
Ona : Starej blázne doufal jsi, že s tebou budu spát
Ty ráno pláchneš a já budu postel povlíkat
Každej chlap chce bejt volnej jako pták, žádnej tlak
A kdo z vás mi vyluxuje obejvák a jak?
On : Blbá náno, kousek citu hledám světa kraj
Jdu o dům dál a klidně si to na mladou dámu hraj
(nebo taj)
další odmítnutý text na Marcelovu melodii
hudba moje
Jde cérečka po lese
žádný kecy nesnese
Však kdo jí pěkně zazpívá
Na toho se podívá
rap:
Kristina ze mlýna mámí na mně lína
Z komína prolíná do vzduchu rybina
Udírna na lína, pěkná volovina
Tak ho zas vyjímá, vrací a usíná
Jde dcerečka po trati
kecy na ní neplatí
Však kdo jí lépe zapěje
na toho se usměje
rap:
Helena ze mlejna mele má semena
Zejména zelená jsou její doména
V poli nasázená do rána sklizená
Usedna do sena volám jsi dovedná
Jdou cérečky po poli
klukům houby dovolí
Však kdo jim lépe zahraje
Mnohem blíže pozná je
zamýšleno pro Lunovis, napsáno v létě 1996, pak staženo, protože je to moc velká sranda
hudba moje
Nejsem žádnej lover ani věrnej pes
a občas mám i a tebe zlost
Ale jestli se ti zdá že nemám tě rád
tak si buď jistá, že docela dost
Nejsem žádnej křesťan a Pánbůh to ví
sněd jsem mu hostii, snad už to smáz
Ale jestli se ti zdá, že v nic nevěřím
Tak teda věřím, například v nás
Nejsem žádnej bouchač, ani tvrdej chlap
když po mně půjdou, uteču jim
Ale jestli se ti zdá, že měl bych se bít
tak jenom řekni, já tvář nastavím
napsáno v létě 1996, hráno snad dvakrát známým
hudba moje
Večírek je nuda a pivo zvětralý
muzika moc nahlas a všechny vtipy znám
Tak mi teda řekni, když jsi mě sem vzal
co tu budu dělat, jak zabavit se mám
sbor :
Večírek je nuda
Večírek je nuda
Večírek je nuda
Večírek je nuda
Musel jsi sem chodit? Nutil jsem tě snad?
Když už jsi sem přišel tak bav se jak se dá
Třeba támhle v rohu, podívej se tam
ta se taky nudí, ta klidně bude tvá
sbor:
Třeba tamta v rohu
Třeba tamta v rohu
Třeba tamta v rohu
Tu ti doporučit mohu
Než takvouhle hrůzu, to radši budu sám
Než takovouhle nudu, to radši dobrou noc
Mně stačej dva tři lidi, co se s nima bavit dá
a nezkaženej salát, dyť nechci zas tak moc
sbor:
Mně stačej dva tři lidi
Mně stačej dva tři lidi
Mně stačej dva tři lidi
Co to stejně vidí
Jestli tu chceš prudit, tak to se radši sbal
Nemá cenu sedět a čekat na zázrak
Ideály krásný a realita zlá
Rozhodni se chlapče tak anebo tak
napsáno v létě 1996, zamýšleno pro Lunovis, ale nehrálo se
hudba neurčitá
Mlíko, rohlíky, máslo, slaninu
sejra, kabanos, pívo v lednici
nečekej, kdoví kdy budu brát
já tě mám jenom rád
Sílu, zmužilost, čest a slávu
kliky, výmyky, vítězství v páce,
nečekej. musel bych trénovat
já tě mám jenom rád
Vtípky, nápady kam jít na večer
básně o lásce, vroucí vyznání
nečekej, já radši půjdu spát
já tě mám jenom rád
asi podzim 1996, nikde nehráno, že je to sentimentální
hudba moje
Cucá bonbóny z mý spíže
V chodbě zkouší moje lyže
Do skříní si dal svý krámy
Zve si domů moje známý
Moje písničky jim hraje
pije odvar z mýho čaje
nezvanej host....
Píseň k hororu má blízko
nemá žádný východisko
Ale člověk obšas musí
někam vylejt tu svou duši
Nakonec to celý shodit
nemůže snad věci škodit
A teď už dost
cdeededc
cdeededc
eeffffgf
ddeeeefe
FFggggag
ggaaaaba
hgfg
léto 1996, t. r. nikde nehráno
hudba moje
Tohle je love song pankovej
valčíku podobnej, slova tu nemaj nej (tak ho s ním porovnej)
Neumím jinej než takovej
tak se s tím vyrovnej
Tohle je love song bez citu
rockeři nebrečí, když jedí jehněčí
A slovo -- není tu
snad se mi osvědčí
Tohle je love song nelidskej
kterým si ufoni
ufonky nakloní
lepší by asi byl anglickej
tak jako předloi
Tohle je love song pro tebe
nehezkej, nosatej
zahranej po pátej
Neohřeje ani nezebe
Cit jeden proklatej
napsáno v letě 1996, hráno jen známým, harmonický postup později použit v písni Nula.
hudba moje
Žádná sranda to není
když obchází tvý stavení
zlej duch
ví bůh
má na tě čuch
Cejtíš strašný výpary
když vaří svoje lektvary
zlej duch
z půl kila much
a pěti uch
Povláčí tě po lese
a po poli tě roznese
Zlej duch
má dobrej sluch
už aby zhluch
sólo B
Veselo ti nebývá
když sedí s tebou u piva
zlej duch
zkazí ti vzduch
no to je puch
ffffffffffffffffdEdEd
napsáno v létě 1996, inspirováno R. Bugyim, hráno párkrát známým
hudba moje
Vzdej se a dej ruce vzhůru
a sbohem podivnejm snům
Venku mejch vojáků fůru
oblíhá tvůj malej dům
vojáků armáda
oblíhá tvůj malej dům
Do okna dej bílej fábor
A svoje věci si sbal
Vždyť můj zajateckej tábor
je fešáckej kriminál
pro lidi jako ty
mám fešáckej kriminál
Vzdej se s přestaň už bláznit
bráníš se z psledních sil
ať můžou famfáry zaznít
že válka nebude dýl
krutá a krvavá
válka už nebude dýl
napsáno v létě 1996, hráno pár známým
Když vojáci táhnou bránit svou vlast
Když umírat jdou, tak maj ženy fraj
Zákopy hloubit nebo postele stlát
Kluci těžší to maj, kluci...
Zas prší a žádný auto nezasavi
a stopařky krásný ani nezamávaj
Jen čára bílá a silniční splín
Kluci....
Když je noc krátká, tak ráno je zlý
Namísto vína, kdybych radši pil čaj
Namísto ran bych teď měl hladkou tvář
Kluici
Když to s kytarou zkouším, ty tu pomalu spíš
Když se ti to líbí, tak mi teda hraj
Jen tajemnej úsměv a domů jít spát
Kluci... , holky málo jim daj
eeFdhaheeFd
eeFdhahdee
dddChaFhaga
hhCaFeFhhCa
nebo
2 gggFedeFede
4, 3=1
mezihra pochod
napsáno na podezim 1996, hráno jen známým
hudba izraelský folkař
Když už od devíti
černý slunce svítí
když svět není k žití
naopak život jak koncentrák
Když sny, který právě
se líhnou v mý hlavě
mi zněj vyčítavě
když jsem sám, vzpomínám, že tě mám
A pak, když je líp
hned zapomínám,
že před deštěm zas
Příjdu rád zaklepat u tvých vrat
(že v šest přijdu zas
ještě....)
Kolem spousty lidí
se po zemi pídí
a málokdo vidí
Text podzim 1996, na melodii z kazety, kterou jsem si nahrál od Z. Brikciusové a pak mi byla ukradena, jen torzo
hudba moje (nula.wrk)
Ledy se zas pohnuly
My začímáme od nuly
A všechny časy minulý
jsme radši zapomenuli
Teď já jsem tady ty jsi tam
svou kočku si zas užívám
pro sebe si povídám
Je dobrý bejt zas chvíli sám
Asi jsme se zbláznili
Když snili jsme že za chvíli
Se všechny časy změnily
Že šedý přešlo do bílý
Cejtím tvoje pocity
To v mojí hlavě, to jsi ty
Jen ňáký city ulitý
A čtyři piva vypitý
A v dálce slyším saxofon
Ten protáhlej a dlouhej tón
Dyť přece nejsem jako on
Co na to říkaj, pane Kohn
My začímáme od nuly
Když ledy se zas pohnuly
A všechny činy minulý
jsme radši zapomenuli
napsáno na podzim 1996, hrál Lunovis, o mém odchodu zpíval Honza
Hudba Klezmatics – Ale brider
Spojme síly všichni bratři
Pějme písně jež se patří
Všichni bratři spojme síly
Dospějeme k svému cíli
A že náš cíl není malý
Dávno jsme si přisahali
Od Šumavy až po Tatry
Svobodu pro všechny bratry
Spojme síly všechny sestry
Dopřejme si život pestrý
Spojme síly všichni hoši
Dobroši i naši zloši
hudba tradicionál Na Barbude, hraje Poza
V čtvrti, kde se každej bojí
jedna stará krčma stojí
Nechďte tam lidé drazí
Divná parta se tam schází
Ať je léto nebo zima
Saša, ,Iša,, Vova, Fima
Feďa, co rád kosti drtí
s holkama z tý divný čtvrti
Mladej kapsář Fima seděl
dva roky a sedm neděl
pije, kouří, do stěn střílí
celá parta z toho šílí
Feďa říká přestaň blázne
zábava tu trochu vázne
Jak to myslí, ukazuje
z okna ho ven vyhazuje
Smutnej Vova zlostně hledí
na Nasťu co u něj sedí
Nechce k němu být už milá
klempíře si namluvila
Asi se jí v noci zdálo
Že je zloděj pro ní málo
Směje se mu banda celá
proč mu to ta holka dělá
Saša nutí Zinu k tomu
aby s ním šla večer domů
Rád to zkouší na vdovy
On podvodník je sňatkový
Její Iša líná kůže
Vydržet to těžko může
Napůl brečí napůl křičí
že mu Zina život ničí
podzim 1996, jednotlivé postavy jsou členové Lunovisu, hraje Klec
hudba tradicionál Šprais ich mir, hrají např. Klezmatics na Possessed
Sedí Dove hlava se mu kymácí
Za kořalku poslední groš utrácí
Krčmáři hej nalej ještě skleničku
Zazpívám ti za to pěknou písničku
Krčmář na to Nech si svoje zpívání
Písně tvoje těžko si dám k snídani
Zato prachy ty se nikdy neztratí
Zpívej někde kde ti za to zaplatí
Zpívá Dove každej ho rád poslouchá
Děvčatům i starejm dámám do ucha
A že jeho písničky jsou k něčemu
Penízky se jenom hrnou Dovemu
Jednou se tak Dove vrací domů sám
Když ho potká na ulici jeho pán
Obrať kapsy stejně by tě za chvíli
všechny ty tvý prachy jenom zkazily
Dove se zas po lokále potácí
Za kořalku poslední groš utrácí
Když už nemám ani na to skleničku
Zazpívám si aspoň pěknou písničku
podzim 1997, hraje Klec
hudba tradicionál Jožke fort aveg, hrají například Di Gojim
Vstávej holka stroj si šaty
Na to nádraží
Odkud dneska Jožka tvůj
Na cestu vyráží
Oj oj oj oj
Jožka jede pryč
Nevrátí se nevrátí se
Marně si tu křič
Černej vagón černý kupé
Černá mašina
Strojvůdce už pod kotlema
Topit začíná
|
|
Oj oj oj oj
Napsal jenom Život s tebou
To byl špatnej vtip
Balím kufry jedu někam
Kde mi bude líp
Oj oj oj oj
Oj oj oj oj
Jožka jede fuč
Nevrátí se nevrátí se
Sama si tu skuč
vzniklo v květnu 1997, hraje Klec
Hudba tradicionál – Tumbalalayka
Ve starý chalupě splácaný z bláta
Každej den modlil se děda i táta
Příští rok už tady nechceme být
Ve městě měst zas budeme žít
Tumbala zahrála nám balalajka
Tumbala zahrála nám balalajka
Carova vlajka a balalajka
Ve městě měst zas budeme žít
Pryč chtěl už táta a pryč chtěla máma
Páni však řekli: Jen buďte tu s náma
Pak ale novej car nechal nás jít
Tátu i mámu i celej náš lid
Tumbala zahrála nám balalajka
Tumbala zahrála nám balalajka
Jen rudá vlajka a balalajka
Tátu i mámu i celej náš lid
Letadlo klesá už nad moře nízko
Pilot nám hlásí, že cíl už je blízko
Blízko je země, kde chtěl každej Žid
Když už ne živej tak pohřbenej být
Tumbala zahrála nám balalajka
Tumbala zahrála nám balalajka
Vítá nás vlajka a balalajka
Když už ne živej tak pohřbenej být
Celej den ulicí jenom tak bloumám
Jestli zdď obměkčím od rána zkoumám
Že bych chtěl práci a že bych chtěl byt
Jsem tady cizí, tak co bych měl chtít
Tumbala zahrála nám balalajka
Tumbala zahrála nám balalajka
Hvězda a vlajka a balalajka
Jsem tady cizí, tak co bych měl chtít
napsáno na jaře 1997, hrála chvilku Klec, pak text nahrazen překladem viz níže pro političnost
hudba tradicionál – Tumbalalayka
Stojí chlapec trápí se moc
Přemejšlí přemejšlí po celou noc
Čí srdce vzít a čí nechat jít
Čí srdce vzít a neprohloupit
Tumbala zahrála nám balalajka
Tumbala zahrála nám balalajka
Tumbalalajka hrá balalajka
Tumbalalajka hrá balalajka
Holka holka chci se tě ptát
Co může dlouho bez deště stát
A co když hoří nic neumoří
Co bez slz pláče když se vše zboří
Musíš se hochu můj tak hloupě ptát
Jen kámen vydrží bez deště stát
Lásku když hoří nic neumoří
Srdce to pláče když se vše zboří
překlad jidiš textu, rok 1997, hraje Klec
hudba tradicionál, balkánská lidová
Mámo milá mámo to je moje Sláva
Já se zítra žením a ona se vdává
Váňo milý Váňo poslyš radu dávnou
Chvíli zamysli se jestli je tou správnou
Mámo milá mámo slanou slzu stírám
Já se nerozmejšlím já si nevybírám
1997, určeno pro Klec
hudba Michael Aplert, Klajb sich
cumojf, Brave Old World
Nečekej mámo má nečekej s večeří
Dneska jsem naposled vyšel ven ze dveří
Dneska jsem ze dveří vyšel ven naposled
Večer už čeká mě docela jinej svět
Chystejte kámoši chystejte oslavu
Parník můj odráží ve čtyři z přístavu
Ve čtyři z přístavu parník můj odráží
Jako bych zahodil z olova závaží
Samotnou má milá tebe tu nechávám
Možná ti ze břehu druhýho zamávám
Možná ti zamávám ze břehu druhýho
Ty ale uvidíš někoho jinýho
napsáno v r. 1997, hraje Klec
hudba tradicioníál Žil na světě Chaim, Poza
Písničku tu hrajme že ve vsi žije Chaime
Nemá nic jen chalupu a psa
Včera jedli třeba měsíc starej chleba
a pak se vytahoval na co všechno má
Rubl u mě uvidíte stěží
Ale doma v peci zlatej poklad leží
Povídají mu sousedi
Když tak s nima večer sedí
Ty starej blázne radši mlč
Ještě chvíli hrajme že má tenhle Chaime
Ženu zlou když začla vždycky sklap
Ty jsi žena skvělá tys vždycky pravdu měla
Ale před lidma se tváří jako chlap
Moje stará hned jak ráno vstane
Klaní se a říká mi můj pane
Povídají…
Vždycky spadne na zem, když pije tenhle blázen
Ráno najdou ho jak u silnice spí
Někdo sebere ho z meze a na trakaři veze
a on chlubí se že vydrží jak tři
Bom bom bom
napsáno v roce 1997, hraje Klec
hudba moje
Ó jé Samíčku
Podej mi svou ručičku
Zazpívám ti písničku
O tom svojem srdíčku
Ó jé Janičko
Dej mi pusu na líčko
Ty jsi moje sluníčko
Zahrádka i políčko
Ó jé maminko
Zlobil jsem jen malinko
Odlož už to ramínko
Uděláš mi bebínko
Ó jé stromečku
Pod tebou je dárečků
Stromeček je v městečku
Holčiček i chlapečků
Ó jé panáčku
Přinesenej na tácku
Že jsem křičel na plácku
Nadávaj mi do nácků
Ó jé Janýsku
Proč si děláš obřízku
Armagedon nablízku
Bude konec útisku
Ó jé Mojžíšku
Co to neseš za knížku
Nestarej se Roubíčku
Dostaneš jí k Ježíšku
napsáno na začátku 1997, chvíli hrála Klec, ale pak pro infantilitu vařazeno
Hudba tradicionál Rebe Elimejlech
Starej rebe Elimele
Po ránu se cítí skvěle
Po ránu se cítí skvěle Elimele
Ráno mu to skvěle pálí
Zabalí se do svý šály
Myšlenkama někde v dáli
Elimele
Nad knihama Elimele
Sedí dopoledne celé
Čte si dopoledne celé Elimele
V poledne se od knih zvedne
Nají se a odpoledne
Ke knihám si zase sedne
Elimele
Zpívá písně neveselé
Než si lehne do postele
Zpívá písně neveselé Elimele
O životě jakej bývá
Pro sebe si rebe zpívá
Ven se dívá jak se stmívá
Elimele
vzniklo 1997, hraje Klec
hudba tradicionál Ručejok, hraje Poza
Oj teče voda studená
Z ní cikán čaj si udělá
Voděnko oj ty studená jsi
A jak tu vodu ohřívá
Do kotlíku se podívá
Voděnko oj ty studená jsi
A co v tý vodě uvidí
To nedozví se od lidí
Voděnko oj ty studená jsi
napsáno 1997, hraje Klec
hudba Cohen, Dance me to the end of love
Tancuj se mnou krásná dámo
Chceš-li všechny mosty spal
Je v tvejch očích druhá strana
Nebo ta co bych si přál
Ještě dneska dojdu tam
Kde nemůžu jít dál
Leda by se zázrak stal
Buď tu s náma mistře Smrtko
Vázanku máš z konopí
Odkud jsi a kdo tě poslal
Lidi těžko pochopí
Jenom prozraď kdes vzal lístek
Na tenhleten bál
Aniž tě kdo z nás kdy zval
Hraj nám k tomu mladej hochu
Nikdo tě moc nevnímá
Nikdo nechce koukat na svět
Těma tvejma očima
Nikdo nechce trpět
Zato slávu tu by bral
Žes jim tady vůbec hrál
Žes nám tady vůbec hrál
vzniklo v září 1997 po koncertě Klece v Broumově, není to překlad
hudba moje
Zastav se a chvíli stůj
Zavři krám a prodej dům
Vždyť město není domov tvůj
Tak vrať se ke svým kořenům
Zastav se a chvíli stůj
Zavři krám a prodej dům
Vždyť město není domov tvůj
Tak vrať se ke svým Cohenům
Vzniklo na jaře 1997, hraje Klec
Hudba moje
Pryč jsou časy minulý
Každej den byl něco víc
Ještě bylo pro co pít
Čtyři piva byly nic
Na nebi je kometa
V hlavě čtyři nálady
Stasrej děda na mě řve
Táhni z mojí zahrady
A ty hračky co sisi vzal
Rozštípám ti na sračky
A ty kousky přidáš si
Do koprový omáčky
A odteďka latinu
To ti chlapče povídám
Nemysli že utečeš
Dobře si tě ohlídám
Tak ty by ses vrátit chtěl
O tom všem cos mi tu sněd
Po kolínkách přilezeš
A ne dřív než za sto let
Tisíc lidí hotovejch
Pár z nich něco napadá
Buďto banda bohnická
Nebo jeho armáda
Asi zima 1996/7
hudba moje
Mínus a plus
Od sebe kus
Spojit to zkus
Nastane šlus
Polibek múz
Sveřepej skus
Záchrannej vůz
A rytmus je blůs
Za náma jen
Šílenej sen
A nadevším ten
Co dal to tu v plen
Mlhavej den
Já chtěl bych už ven
Z těchhletěch stěn
Kde i kytka je křen
Na zemi zas
Radši mě sraz
Přejde se snáz
Cesta než sráz
Vedro a mráz
A průvodce plaz
To co je v nás
Ukáže čas
Pro pitomost
Lítost ex post
On říká máš dost
Tak na co ta zlost
Vždyť jsi tu jen host
Pak šup na věčnost
Jen trpělivost
Ale tý já jsem prost
jaro 1997
hudba L. Cohen - Closing time
Tance dost a pití hřeje
Kapelník se z rohu směje
Moudrost Johny Walkera vynáší nás výš
A ta co tu se mnou pije
Sladkej anděl empatie
Ráda přisedne si k půlce světa blíž
A každej kdo tu s taky sedí
Řekne dík když na ní hledí
Šumař povzneseně fidlá k našim hrám
Dámy rvou svý zlatý řetězy
Páni v boji s polkou vítězí
Ztráty žen a mužů nálezy
A tak zrovna teď dost zamrzí
Že skončit mám
Jen my dva a romantika
V moštu kyselina vzniká
Svatej Duch zas křičí Kde je hovězí
Měsíc v řece plave nahý
Letní večer plný vláhy
Mocná úleva snad ještě zvítězí
Bojujem a jdeme ztěží
Přes hady u schodů k věži
Tam kde lepší časy odbíjejí nám
A co jsem řek to pravda je
Vzdych pláč a roztaje
Jen kus od brány do ráje
Ale realita jiná je
Že skončit mám
Měl jsem tě rád pro tvojí krásu
I když zas tak moc jsem nebláznil
I tys do toho spadla kvůli ní
Měl jsem tě rád pro tvoje tělo
Ale v hlavě mi furt znělo
Že jste ty a (tvoje) tělo jedno jediný
Měl jsem tě rád když slunce svítilo
A i teď když už nic nezbylo
Jenom lítost a nastavenej čas
Scházíš mi co tu skončil věk
Vítr změn a plevel sex
Ta volnost chutná jako smrt
Tak něco mezi tím bych řek
Teď skončit mám
Tance dost a pití hřeje
Jinak se tu málo děje
Jenom prázdno jako v nebi na sabat
A ta co teď se mnou bývá
Poťouchle mě rozesmívá
Je jí sto a nosí mini pod kabát
Tak (teda) připíjím na pravdu zlou
Tu co mladý uši nesnesou
Leda říct že stojí jen za starej krám
Tenhle svět je dvakrát bláhový
Jednou ďáblovi jednou Kristovi
Výšky nelíbí se šéfovi
A mně ostrá světla napoví
Že skončit mám
překlad, 1997, hraje Klec
Hudba Gej ich mir
špaciren
Jdu si takhle z lázní, tralalalalalala
Jdu si takhle z lázní, tralalalalalala
Tu proti mně hoch krásný aha, aha
Tu proti mně hoch krásný aha, aha
Já povídám mu sladce
Oj vezmi si mě chlapče
On za ruku mě veme
A k rabínovi jdeme
Já: počkej ještě chvíli
Než sbohem dám svým milým
Než milým sbohem dala
Oj jiná si ho vzala
hudba moje
Oj moje láska, jaká že je zlá
Vyženu ji rychle z hlavy svý
Oj že tam venku zima je a tma
Má láska sama uvidí
Oj moje lásko, všechny fotky spal
Jestli vůbec ňáký ještě máš
Oj zapomeň, že jsem tě někdy znal
V diáři jméno moje smaž
podzim 1997, leden 1999, hraje Klec
hudba moje
Vel ich mir morgn gejn
Cu der štot Betelhejm
Tortn líbt a jidiš hamelech
Hob ich cvaj kleine fejgelech
Gib zei Jošua
Vel eršte fejgele
Zicn bej zejn kepele
Zingen vel es freilech lídele
Šejne ve fun zejnem tatele
Šalom Jošua
vzniklo na Vánoce 1997, jakýsi překlad koledy Já bych rád k Betlému
Hudba moje
Ha ostrově Hu-La-Li
Nevyrostlo obilí
Tak se všichni sebrali
A Velkou Matku prosili
Ref: Velká Matko vyslyš nás
Nemáme tu ani klas
Velká Matko poslouchej
A nějakou tu vláhu dej
Slunce pořád pražilo
Ale něco přece vzklíčilo
Tak ti, co to přešili
Se k Velké Matce modlili
Ref: Velká Matko od rána
Zpíváme ti Ho sa na
Co si žádáš to ti dáme
Budem tě mít za pána
Města jako osady
Sháněj pro Ní poklady
Celou zemí otřásají
Velké matky nálady
Ref: Velká Matko je tu mráz
Umíráme hlady zas
Nech to aspoň jak to bylo
Než jsi přišla mezi nás
Nemysli si že tě snad
Nemám ani trochu rád
Jen se bojím Velký Matky
Že tu může někde stát
Rok 1997
hudba tradicionál Bajd že mir ojs a fynfundcvanciger
Až rozměníš mi pětadvacetník
Na čtyři stejný mince
Nebudu pít nic než žlutej juice
Co máme doma v lince
Romčerimči, romčerimči, romčerimči, romčerá
Romčerimči, romčerimči, romčerimči, romčerá
Až rozměníš mi 25ník
Na čtyři mince stejný
Už neobjednám ani jediný
Světlý ani černý
Romčerimči
Až rozměníš mi 25ník
Na mince stejný čtyři
Zapomenu všechny známý svý
Co po nocích jen hýří
Romčerimči
Až rozměníš mi 25ník
Na čtyři a nic k tomu
Zapomenu tuhle píseň hrát
A půjdu pěkně domů
Romčerimči
vzniklo v zimě 1997/8, hraje Klec
hudba moje
Když přepadne tě zas ta nálada
Vždycky stejná věc tě napadá
Že věci nejsou tak, jak měly by
A že se ti to vůbec nelíbí
Jó kdybys mohla, to bys uměla
Všechno jinak řídit docela
Rozhodně ne nijak složitě
Ale líp než takhle zcela určitě
Je noc a k tobě lej sen dotírá
Že se kniha tvá už zavírá
Ty křičíš: Ještě ne, já nechtěla
Vždyť přece nejsem vůbec dospělá
Tak zamkneš dveře na dva západy
Ať takovýhle táhnou nápady
Ale oni se zas vrátěj oknama
Co otevřený máš už od rána
Lalala
Lalala
A potom se mě ptáš proč zrovna ty
Máš projít všechny temný komnaty
Já nevím, jenom frází hromada
Mě na tohleto téma napadá
vzniklo na podzim 1997, věnováno Timee Vidové
Hudba tradiconál? Rožinkes mit mondlen
Když bylas holka a není to dávno
A když tě hračky už přestaly brát
Místo nich snila jsi velikej sen
O princi, kterej tě bude mít rád
Ref: Spi, spi, má malá
Máma ti každej den zpívala
Rozinky a mandle
Dostaneš, když budeš spát
Potom princ přišel tak jak jsi si přála
S mečem a na koni odvez tě pryč
Z líbivejch řečí ti postavil pevnost
Zamknul ji bránu a nechal si klíč
Ref: Spi, spi, má malá
Vzpomínka v tvý duši bodala
Rozinky a mandle
Nikdy se nevrátí zpět
Pak se hrad zbořil a princ tvůj se změnil
V malýho kluka, co jak ty má strach
Uteklas daleko, až kam se dalo
Než tě to přivedlo až před můj práh
Ref: Spi, spi, má malá
Tvá stará máma ti nelhala
Rozinky a mandle
Najdeš snad, když budeš chtít
léto 1998, určeno pro Klec
hudba cikánská píseň,
na desce Soybelmanna Juliki
Já tu zpívám, že odešla moje láska
Já tu zpívám, že nespatřím ji už víc
Já tu zpívám, že nespatřím ji už víc
Odešla láska, nezbylo vůbec nic
Moje láska už těžko se ke mně vrátí
Tam kam odešla, odtud už nebývá cesta zpět
Tam kam odešla, odtud už nebývá cesta zpět
Těžko se vrátit na tenhle krásnej svět
Já tu zpívám, že škoda je mojí lásky
Já tu zpívám, že mohla tu s náma být
Já tu zpívám, že mohla tu s náma být
Kdo jí jen řek, že umřít je líp než žít
léto 1998
hudba tradicionál Papir is doch vajs
Papír je bílej sám se sebou se hádám
Zda nechat to bejt nebo dopis ti psát
Jeden hlas říká že musí to ven
a ten druhej co stalo se nejde odestát
Pak píšu a píšu, od A až do Z
Tu probírám celou dobu, po kterou tě znám
To dobrý i zlý, prvního bylo víc
Z druhýho na mý duši zůstal nezhojenej šrám
Průběžně odháním všelijaký ďábly
Co raděj mi: osol to, vztek je správnej cit
Dyť já nechci rejpat ani mít nad tebou vrch
Já chci jen konečně tu ránu zacelit
Papír se zaplnil a hlava je prázdná
Jediný co vím je že není mi líp
léto 1998
Hudba Cat Stevens, Wild world
Teď když říct "ty a já" je jen lež
Ty něco novýho zkusit chceš
A v mejch očích jsou tuny soli
Holka to bolí
Když musíš už jít, poslouchej
I když si oblíkneš jen to nej
Nej se tam na nejmíň otočej
O holka, holka, svět je zrádnej
Jenom tvůj úsměv v něm nespasí tě
O holka, holka, svět je zrádnej
Já vždycky tě budu znát jen jako dítě
Vím co svět poťouchlej dělá rád
A moje srdce mi pukne snad
Když budeš smutná, jak stařec sejdu
Tak nezlob už strejdu
Když musíš už jít, poslouchej
Jen ty nejlepší známý měj
Ale pamatuj slova mý: pozor dej
O holka, holka
Překlad, jaro 1998
hudba tradicionál Dire Geld
Hrajem klezmer oj, oj, oj
Hrajem klezmer Bože moj
Hrajem klezmer oj, oj, oj
Klezmer to se nám líbí
Já jsem šumař starej
Co skoro všude hraje
Když však spustím ojojoj
Je to jak hudba z ráje
Hrajem…
S Broumovankou hrával
Já jsem roky dlouhý
Abych to stop, stačilo
Jedno ojojoj pouhý
Hrajem…
Já jsem bejval folkař
Kytara má lkala
Dostala tón správnej
Až když ojojoj hrála
Hrajem…
Když se ráno vzbudím
Ojojoj si zpívám
Pořád na něj myslím
Teď to zahraju i vám
Hrajou klezmer oj, oj, oj
Hrajou klezmer Bože moj
Pohan, křesťan, Žid i goj
Klezmer to se jim líbí
Léto 1998
Hudba moje, jakoby lidová
Ona: Voděnko moje, já hctěla bych znát
Kam jen můj víneček moh odplavat
On: Ej, voda studená, voda čistá
Syneček v poli si šavli chystá
Ona: Maměnko moje roztomilá
Kam jste můj víneček založila
On: Ej hora vysoká, temné sluje
Syneček do boje mašíruje
Ona: Pane faráři, vy víte snad
Kde by se víneček dal obstarat
On: Ej javor klenutý, vrba dutá
Synkova hlava je useknutá
Rok 1998
Hudba tradicionál
Šlojme se zas divně tváří
Jeho žena oběd vaří
Nudle, nudle, samý nudle
Pod fousy si Šlojme hudle
Proč já blázen za svou ženu
Vzal si zrovna tudle
Stavěl Židy, stavěl góje
Vylejval jim srdce svoje
Moje stará na mne škodlí
Nic mi nedá kromě nudlí
Maso koupí, má ho ale
Jenom pro svý pudly
Že tak mluvil o svý ženě
Do pekla šel urychleně
Teď máš z horká tváře zrudlé
V kotli vře to, ty a nudle
Čert přikládá pod ten vejvar
Chtěl bys nebe? Tůdle
Rok 1999, hraje Klec
tradicionál Jidiše mame
Jidiše mame, tuhle píseň známe, vždycky si ji dáme, když se srce zláme (GGGDE)
Rap: Košer, trejfe, šikse, jid
Epes gut un epes nit
Šnorer, šlemil, šmajchl, šmé
Ta slova znám od mámy své
Má židovská máma, ta nejlepší je ze všech žen
Ta šedivá dáma mé dětství proměnila v sen
Můžu jen šťasten být, že takovoudle mámu mám
Jí svoji jedinou židovskou mámu na světě za nic neprodám
Rap: Springsteen, Dylan, Alpert, Coh(e)n
Zpívej chlapče jako on
Kristus, Pánbůh, Klaus asi ne
Kdo je a byl žid vím od mámy své
Má židovská....
Rap: Kam to jdeš, bundo máš, tkaničky zavázaný
S kým se tam uvidíš? Jo s touhle? Pozor na ní.
Bojím se o tebe, víš jakej je svět
Ta moc se tam nezdržuj a vrať se mi zpět
Mám židovskou mámu, to musíš vidět jako plus
Když tvý city zklamu, od ní se lásku učit zkus
Ona je nejlepší, taková ty nemůžeš být
Jako má jediná židovská máma...
Složeno příležitostně k oslavě padesátin Jany Šmídové
Opět Fischerlied, tentorkát překlad
Vyjel rybář na moře, než Slunce začlo svítit
Co tak rybář může chtít? Přece rybu chytit
Vlnka s vlnkou hraje si, vítr fouká jo a ne
Je snad moře jako já vážně zamilované
Chodím si to sem a tam po nábřeží a sním
O tom, že svou pravou lásku jednou objevím
Rybář zas nic nechyt, žádná z ryb není ta pravá
A ze mě se pomaloučku melancholik stává
Mezihry: To se někdy stává, rybářova pravá
Do sítě se nechytla, on se však nerad vzdává
Rybářová pravá, zatím uplavává
On je ale v klidu, jiště chvíli domu dává
Tralala..., Ostych překonává, Tralala..., no zatím žádná sláva
Tralala..., Naději si dává, Tralala... že snad ho očekává
1999, Bude hrát Klec
Hudba moje
Moje milá objevila se na chvíli krátkou
A spadla za ní opona s dost neprostupnou látkou
Od té doby ve snech straší mě i moje známé
Furt je se mnou aniž byť i málo spolu máme
Milý Bože, co jsi zase myslel tímlhetím
Do hlavy s mi brouka dal a co já vím co s ním
S takovejma vizema žít, to je teda sílá
Řekni aspoň, je či není tahle moje milá
Podzim 1999, hraje Klec
Hudba tradicionál
V Rumunsku se dobře daří
Stejně dneska jako včera
Mladí, střední věk i staří
Budou to jíst do večera
Když hlad přestane je trápit
Mají velkou chuť to zapít
Co kdo zkvasil to si dají
Za chvíli jsou jako v ráji
Zpívaj – písně – který – znají
Refr: Jó Rumunsko moje
V tobě žil bych rád
Nebo se tam asopň
V létě podívat
Když nastanou časy smutný
Zazpívat si bejvá nutný
Zpěv je vlastně jediný co dá se
Dělat v těchhle smutnejch časech
Jam dividividam…
Ref:. Jó Rumunsko…
Léto 2000
hudba moje
Řekla mi: Ty mě nemáš rád
Nevím co mám s tím udělat
Něco mi tady nehraje
Vždyť každej každýho má rád
Myslím že správná věta je
Vezmi mě s sebou do ráje
Já sice možná vypadám
Jako že cestu k ráji znám
Ne že bys chytrá nebyla
Jseš nejspíš chytřejší než já
V tomhle ses ale zmýlila
Jako ty tápu, má milá
Mám maximálně tušení
Že po pár letech bloudění
Můžem se dostat z džungle ven
Pak teprve se uvidí
Chci se tě předem zeptat jen
Jestli je tohleto tvůj sen
léto 2000, poslední sloka 2001
hudba Martin Šmíd
Jakob: Aj aj aj rybo milená
V srdci se mi usadila láska šílená
Aj aj aj moje srdce ví
Že už brzo bude její jako maso tvý
hudba tradicionál (Žulik budět vorovať a ja budu prodavať)
Sbor: Bude svatba veliká
Tele si to odpyká
Ale co naplat
Kšeft je kšeft
Jakob: Pro pěknou ženu v posteli
Kus dobytka se oželí
Maso za maso
To je kšeft
Jente: On má dvě děti za pecí
Já jím řízky telecí
Tomu se lidi
Říká kšeft
hudba Martin Šmíd
Ruben: Řekni mi milá proč musíš jít
Tele: Mám strejčka řezníka dnes navštívit
Ruben: A co ti ten strejček dnes večer dá?
Tele: Na krček nožejček – krev zastříká
R: Řekni mi ještě kde budeš spát
T: Na háku budu se pohupovat
R: A kdy tě má milá uvidím zas
T: Nazejtří až bude oběda čas
hudba Martin Šmíd
Když na pastvě dojde tráva musí se jít dál
I kdyby krk půlku stáda tenhle pochod stál
To jsou věci který lidi těžko pochopí
Který ale odmalička každý tele ví
A i když je trávy dost tak občas ňáká z krav
Vydá se pryč zkusit chuť a vůni cizích trav
To jsou věci který lidi těžko pochopí
Který ale odmalička každý tele ví
Aby Slunce mohlo vyjít musí k tomu mít
Temno noci z kterýho se může vynořit
To jsou věci který lidi těžko pochopí
Který ale odmalička každý tele ví
To jsou věci který člověk těžko pochopí
Který ale odmalička každý tele ví
léto 2001
Tradicionál Dortn Dortn iber Vaserl,
překlad
Tam v dálce daleký za žekou hlubokou
Tam v dálce daleký kam není žádnej most
Tam odešla láska má bůhví co ji pryč táhlo
A mně tu zbyl jen smutek strach a zlost
Když večer vzpomínám na chvíle podzimní
Když po našem nádraží jsem za ruku tě ved
Na hloupý řeči tvý a ještě hloupější mý fráze
Zapálit bych měl chuť celej svět
Můj bože v nebesích já ti těžko rozumím
Proč ze světa udělals mi takovouhle klec
Co to vlastně láska je a proč zrovna pro mě schází
Jinak mám tě celkem rád to je jasná věc
A ty lásko vzdálená je mi o pár roků víc
Snad už poznám co je fakt a co byl jenom sen
Jinak jsem tu celkem sám a celkem se mi to líbí
Ale dopis v schránce čekám každej den
2002, Kleci se nelíbilo, tak hrajeme jidiš originál
Hudba moje
Klezmer ten je vždycky sám!
Klezmerova máma, ta ho nepustí
Z klece jejíž dvířka nikam neústí
Klezmer pláče ojojoj, je to ztracený
Přepilovat neumím mříže zlacený
Mámo mámo maminko, poslouchej mě teď
Mezi mnou a mojí milou vysoká je zeď
Ten kdo o ní něco ví ať ji uklidí
A cihly si odveze pryč mám už dost tý zdi
2002, hraje Klec
Hudba tradicionál ( z Pjosenek Žydow z Odesy)
Bydlel jistej Jožka Fuller kousek vedle nás
Když byl malej, nikdo z kluků nebyl větší ďas
Jeho máma byla celej národ Izrael
Kromě toho Jožka tátu křesťanskýho měl
Od dětství měl tenhle Jožka spoustu nadání
Zato ani páru o tom, co ho pohání
I když je z něj hora chlapa radost pohledět
V srdci zůstal stejnej jako když mu bylo pět
Ráno vstane Jožka Fuller a hned problém má
Jestli rohlík nebo chleba k snídani si dá
A tak to jde s tímhle Jožkou celej ten den dál
Radši váhá než aby se jedný věci vzdal
Nikdy neví Jožka Fuller co si vybrat má
K čemu je mu jeho slavná vůle svobodná
Vstávej Jožko rozhodni se kudy chceš teď jít
Ale hlavně čímu bohu chceš se zalíbit
Ví že je s tím nejvyšší čas něco udělat
Nebo brzo nebude už z čeho vybírat
Jedině snad jestli by měl sám sobě se smát
Anebo se nad ztraceným mládím rozplakat.
2002, připraveno pro Klec
Hudba tradicionál (A Pintele)
Do městečka Lodinu
V Mohilevský Hubernii
Píšu dopis rabínovi Soybelmanovi
Že mi tu na světě špatně je
Jsi moje poslední naděje
Největší z rabínů prosímtě pomoz mi
Dostat se z toho ven
Do městečka malýho
Ruskýho dřív polskýho
Dopis jde pro zázračnýho rabiho
Do městečka Lodinu
V Mohilevský Hubernii
Píšu díky rabínovi Soybelmanovi
Všechno se najednou zlepšilo
Jedíný tvá slovo stačilo
Kterým ses u B-ha přimluvil abych se
Dostal z toho ven
Nedbá chladu nočního
Z úřadu poštovního
Odeslat jde dík do města malýho
Rány se zhojily, krávy co dojily hrneček na dva dny maj mlíko bezvadný
Pole co doteď jen kamení rodilo samo se zasilo vzešlo a zkosilo
Lijáky v deštíky vlahý se změnily z hroznýho vedra je teplíčko na chvíli
Žena co dřív na mě koukala úkosem hladí mě po hlavě šimrá mě pod nosem
Otvory ve střeše zarostly taškama smutek je za náma radost je před náma
A to všechno jenom díky tobě, zázračný rabína Soyblmane
V městečku Lodinu
V Mohilevský Gubernii
Žádnej rabín Soybelman nebydlí
2002, hraje Klec
Hudba Ch. Albertstein (Shvester Chaje), můj text je „na motivy“
Má máma říkala mi smiř se s tím
je navždy v smutným kraji dalekým
a odtamtud se nikdy nevrátí.
Nevěří mi, že tu se mnou jsi
Jen řekni Chajo, byli hodné zlí?
Říkáš ano? Kdo mi vysvětlí
Že někdo jako třeba soused Hans
Něco takovýho moh' by
udělat.
Snad máš se dobře tam kde bydlíš teď
Jen škoda, že je mezi náma zeď
Jak moc bych chtěla aspoň jedenkrát
Holkám svoji sestru ukázat
2004, hudba já, hraje Klec
Rabín už je stár, dítě se ho ptá
Kde svou duši zanechal
V knihách synku, v knihách mých, moje duše zůstala
V pojednáních prastarých, jež jsem čítal odmala
Stár, stár, jsem tak stár
Rabín už je stár, žena se ho ptá
Kde svou lásku zanechal
V Černovicích na rohu, tam má láska bydlela
Vzpomenout si nemohu, odjela nebo umřela?
Sám, sám, jsem tak sám
Už brzo přijdu za tebou, Adošem
Ty, kterej’s mi všechno vzal
A doufá, že mi vysvětlíš, Afišem,
Proč¨s to udělal…
Já celej život dělal jenom to, co ty sis přál
A teď nemám nic a sám se divím
Že jsem tě vůbec poslouchal
2007, hudba já, hraje Klec
|: Dobrý chasid vodku pije, fajfku
kouří, medituje
Bůh se směje, meditací chasid zlý
svět napravuje :|
|: Dobrý chasid medituje, zkažený
svět napravuje
Sám se směje jeho smíchu nebeský sbor přizvukuje :|
2007, hudba já, hraje Klec
Když jsem byl malej tak nebyl jsem
nic
Pak jsem jednou doma řekl ňákej blbej vtip
Moje máma povídala: tohle vůbec není k smíchu
Moje máma povídala: tvůj dědeček byl tam taky
Moje máma povídala: ty jsi taky žid
Ale já nejsem jenom to, já jsem taky to druhý
A když to vemu na procenta vlastně
mnohem víc
A ať to zkouším jak to zkouším pořád se to ve mně mele
Že jsem jedno nebo druhý, fakt nemůžu říct
A vy první, řekněte mi, vždyť jste na tom nemlich stejně
kam jste dali svoje druhý, můžu-li se ptát
Co jste byli najednou teď nestojí vám za pozornost
Jak jste mohli svoji půlku takhle pošlapat
Vidím vás jak hádáte se kterej z
prvních je víc první
A do pusy berete si lidi jako dědu mýho
Jejich peklo není pro vás víc než vhodným argumentem
Co ty na to dědo říkáš tam z obláčku nebeskýho
A vy druhý smyli jste vy ze sebe snad svoji prvnost
Nebo si jí hejčkáte jak poklad
největší
Přiznejte se, cejtíte se jako ňáká vnitřní parta
Co jí přednost v nebesích i pámbů dosvědčí
Balamuťte se jak chcete, stejně je to obráceně
Vždycky pro ně budete mít podezřelej
nos
A když něco nedej b-že, semele se, vy jste první
Na koho se sesypají jako hejno vos
Ref.
Israel, Israel,
everybady wants
to be the chosen man
But not everybody's
willing to obey
And not everybody wants to suffer then
Vy mládenci vy který jste jako já tak poslouchejte
Jednou už se smiřte s tím že v tomhle světě nejste ničí
Jestli vám to hodně vadí tak si kupte zesiloovač
Velkej černej stowatovej, z toho se to dobře křičí